naviiON    
Osoblažsko


Poloha a geografická charakteristika oblasti
 

            Území Osoblažska náleží Bruntálskému regionu, který je součástí Moravskoslezského kraje. Okres Bruntál se nachází v severovýchodní části České republiky mezi okresy Jeseník, Šumperk, Olomouc a Opava. Jeho severní část sousedí s Polskou republikou.

            Rozlohou 1 659 km2 patří mezi největší okresy v České republice a představuje 2,1 % území České republiky.

            Bruntálský region je s ohledem na nadmořskou výšku převážné většiny rozlohy charakterizován jako horský, z horopisného hlediska náleží severní část oblasti Hrubému Jeseníku, na který na jihozápadě navazuje Zlatohorská vrchovina a na jihovýchodě Nízký Jeseník. Pouze okrajová území v těsné blízkosti státní hranice spadají do Opavské pahorkatiny. Řeky a potoky, které krajinou protékají, patří do povodí Odry – největší jsou Opava, Opavice a Moravice, v Osoblažském výběžku Osoblaha. Na Moravici vyrostla v posledních letech velká vodní nádrž – Slezská Harta.

            V západní části najdeme horské vrcholy, šplhající k hranici 1000 m nadmořské výšky (nejvyšší je Příčný vrch, 974 m), směrem k jihu a východu se průměrná výška terénu postupně snižuje, až při polské hranici, rozdíly v nadmořské výšce jsou značné, př. 201 m na Osoblažsku.Osoblažský výběžek v západní části Opavska, přechází až na okraj polské nížiny.

            Právě pro tyto rozdíly v nadmořské výšce a ochranou Osoblažska horskými masívy před převládajícími směry větru, je vytvořeno v této oblasti příjemné mikroklima, pro které se Osoblažsku také říká „Slezská Haná“.

            Oblast je také velmi zajímavá z hlediska geologického. V okolí Zlatých Hor, Vrbna pod Pradědem, Horního Benešova i jiných míst bývala bohatá naleziště drahých a barevných kovů i železné rudy, které se tu intenzivně těžily již od středověku (a v malé míře se dobývají i dnes). Jižně od Bruntálu najdeme několik dobře zachovaných sopek z období čtvrtohor, nejmladší projevy vulkanismu na našem území; místy můžeme do nitra dávných sopečných výlevů nahlédnout v odkrytých lomových stěnách. Až k úpatí hor sudetské soustavy pronikl kdysi ze Skandinávie pevninský ledovec a zanechal nám tu své vizitky mj. v podobě velkých oblých "bludných" balvanů.

            Oblast Osoblažska je nepravidelného lichoběžníkovitého půdorysu, je obklopen od severozápadu, severovýchodu a jihovýchodu polským územím. Tato oblast zaujímá celkovou rozlohu 16 204 ha, což představuje 9,77 % území okresu Bruntál, kterému náleží.

            Osoblažský výběžek zahrnuje ve své podstatě devět hlavních obcí se svými částmi, v abecedním pořadí: Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Liptáň, Osoblaha, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Rusín, Vysoká a poněkud okrajová je Třemešná ve Slezsku.

Historie Osoblažska - obecně
 

            S nejstaršími stopami člověka se na Osoblažsku setkáváme již v období mladšího paleolitu (starší doby kamenné), t.j. asi před 30 tis. lety. Po ústupu ledovce se zdejší podnebí oteplilo a v bahnitém povodí řeky Osoblahy žila stáda zvěře (mamuti, nosorožci, bizoni), která tehdejším loveckým tlupám poskytovala hlavní obživu. Další doklady o pobytu člověka na Osoblažsku pocházejí až z neolitu (mladší doby kamenné), tj. z období od konce 6.tisíciletí do poloviny 4.tisíciletí př.n.l.. Nový převrat ve vývoji civilizace způsobily měď a bronz. Ze stařší doby bronzové (asi 3.tisíciletí p.n.l.) pocházejí zlomky nádob ze Slezských Pavlovic. V posledních stoletích př.n.l. byl zdejší zemědělský lid podroben bojovnými kelty, nositeli vyspělé laténské kultury.

            Kolem 6. století n.l. osídlili Osoblažsko Slované, kteří na svou obranu budovali mohutné opevněná hradiště. Střediskem zdejšího kraje bylo pravděpodobně velké výšinné hradisko jižně od osady Víno. Z druhé poloviny 9. století se dochovala písemná zpráva tzv. Geografa bavorského o existenci kmene Holasiců (Golensici), k jehož území náleželo zřejmě i celé Osoblažsko. V té době území Holasiců patřilo k Velkomoravské říši. Jedním z Holasických hradisek z velkomoravského období byl pravděpodobně též Dívčí Hrad, jak nasvědčuje alespoň jeho ostrožní poloha a staré jméno Diwiz (Děvíč). Po pádu Velkomoravské říše na počátku 10.století připadlo Holasicko k českému státu. Na přelomu prvního tisíciletí si nad vládou tohoto území předávali moc česká a polská strana podle síly postavení v té dané době. Nový stav na česko-polské hranici později nepochybně zachycuje listina knížete Boleslava Vysokého z 11. 11. 1201.

Slibný rozvoj před kolonizací Osoblahy byl zřejmě zastaven a násilně přerván tatarským vpádem v roce 1241. Osoblaha byla pravděpodobně vypleněna do základů a její rychlejší obnově bránily spory o obsazení biskupského stolce v Olomouci po smrti biskupa Roberta. Osoblaha se stala městem nejpozději v roce 1251.

V roce 1300 byla Osoblaha poprvé výslovně označena za město. Přesto však zůstává nespornou skutečností, že byla městem již v roce 1251. Ve 14.století došlo na Opavsku k závažným státoprávním změnám, které dalekosáhle poznamenali též postavení Osoblažska na celé další staletí. Osoblažsko bylo roku 1348 natrvalo odloučeno od okolního Opavska a v celé své další historii sdílelo osudy olomouckého biskupství. Prudnicko, které bylo dosud součástí Moravy, bylo roku 1337 trvale odloučeno od opavského knížetství a vtěleno do Nemodlinska. Byla tak přibližně již tehdy stanovena severozápadní hranice pozdějšího osoblažského výběžku. Zvláštní kapitolu historie Osoblažska představují židé. První židé prchající před pogromem z Hlubčic, hledali záštitu a přístřeší v Osoblaze již roku 1334. V roce 1408 postihl Osoblahu zhoubný požár.Když se na začátku roku 1428 vraceli husité z Uher, vytáhl jeden voj pod velením Prokopa Velikého proti Opavě a při té příležitosti vyplenil též biskupské statky na Osoblažsku. V roce 1455 přišla z Hlubčic nová skupina Židů. Mnohé židovské rodiny na Moravě odvozují svůj původ právě z Osoblahy. Roku 1580 až 1589 byly sestaveny také první urbáře osoblažského panství, z nichž se dozvídáme o životě nejen v Osoblaze, ale také na celém panství. Panství Osoblaha-Ketř tvořila od roku 1580 města Osoblahy, městeček Janova a Ketře a vesnic Liptáně, Třemešné, Herborku, Vysoké a Kněžepole. Urbář z roku 1589 uváděl další vesnici Petrovice. Když však Jan Jiří Krnovský v roce 1621 se svými hlavními silami odtáhl do Uher, jeho posádka se v Osoblaze neudržela a město bylo obsazeno císařským vojskem. Vlády ve městě se opět chopili katolíci. Kardinál Dietrichštejn dne 4. června 1624 nařídil, aby všichni nekatolíci na panství, kteří do 6 týdnů nepřestoupí na katolickou víru, museli prodat svůj majetek a vystěhovat se. Kardinál Dietrichštejn po vypuzení všech nekatolíků v roce 1629 vrátil městu všechny výsady. V roce 1624 obsadil Osoblahu švédský generál Tostenson. Následky třicetileté války byly velmi tíživé. Mnoho domů zůstalo bez majitelů, kteří buď zahynuli nebo se vystěhovali.

Vzhledem k hrozbě tureckých válek byly ve druhé polovině 17. století vypisovány mimořádné daně, které měli sloužit k vyzbrojení vojska. První polovina 18. století za vlády císaře Karla VI. (1700 - 1740) uplynula vcelku klidně bez mimořádných událostí a znamenala pro Osoblahu období prosperity a blahobytu. V prosinci 1740 pruský král Bedřich II. přijel do Slezska a násilně jej obsadil. Začali Slezské války. Za sedmileté války obsadili (1756-1763) Osoblahu pětkrát Prusové a sedmkrát Rakušané a město utrpělo velké škody. V roce 1763 byl v Rakousku proveden první skutečný soupis obyvatelstva, i když jej nelze ještě srovnávat s pozdějším sčítáním lidu. Na počátku 18. století byla podřízena Osoblažských biskupstvím moravskému tribunálu a krajským hejtmanům.

První světová válka byla v Osoblaze přijata se zadostiučiněním a z počátku i s nadšením. Ve městě narukovalo přes 100 mužů, kteří se 1. srpna 1914 shromáždili před radnicí a doprovázeni hudbou a všemi obyvateli pochodovali za všeobecného veselí na nádraží. Od podzimu 1914 se prováděly neustále soupisy úrody a na jaře 1915 byly zabaveny veškeré zásoby obilí, kukuřice a mouky. Přesto se všude šířil hlad a 18.dubna 1915 byly vydány chlebové lístky. Ušetřeny nezůstaly ani osoblažské kostely, z nichž byly odvezeny všechny zvony, cínové náčiní a píšťaly z varhan. Na jaře 1918 byla situace v zásobování již kritická, Rakousko bylo vyčerpáno a válkou unavené obyvatelstvo volalo po míru. Podzim 1918 se začala rakouská monarchie rozpadat. Osoblažsko společně se západním Slezskem se stane součástí nově vytvořeného Německého Rakouska. Proto vyhlášení samostatné Československé republiky přijalo obyvatelstvo s klidem. Ve dnech 30.října až 4.listopadu 1918 byl v Opavě ustanoven tzv.Sudetenland. Československá vláda pochopitelně zřízení Sudetenlandu neuznávala a od počátku považovala všechna pohraniční území za nedílnou součást republiky. V prosinci 1918 byly jeho dny nadobro sečteny. Do konce roku byla provincie obsazena bez odporu československým vojskem. Osoblažsko a samotné město Osoblaha obsadili českoslovenští vojáci 3.února 1919. V červnu 1919 se v ČSR konali první obecné volby. Přestože se němečtí nacionalisté nedokázali se začleněním pohraničí do Československého státu plně vyrovnat a mezi obyvatelstvem Osoblahy soustavně živili protičeskoslovenské nálady, skončili volby výrazným neúspěchem německých nacionalistických stran.

Na počátku 30 let v době kdy byli neutěšené hospodářské a sociální poměry na Osoblažsku a narůstající německý nacionalismus vyvolával mezi obyvatelstvem protičeskoslovenské nálady a nespokojenost.. Útoky proti územní celistvosti republiky vyvrcholili v září 1938, kdy henleinovci přikročili k otevřeným ozbrojeným provokacím. Oddíly Freikorpsu již 22.září obsadily v Osoblaze všechny klíčové objekty. Obyvatelstvo Osoblahy přivítalo připojení města k říši s nadšením. Z počátku došlo také k určitému zlepšení hospodářských a sociálních poměrů, neboť Osoblažsko přestalo být izolovanou oblastí a mohlo navazovat kontakty s okolním německým prostředím. Ale již záhy se začaly projevovat i stinné stránky příslušnosti města k říši. Především většina mužů byla povolána do Wehrmachtu, a postupně se zhoršovala situace v zásobování a již od počátku roku 1940 byl téměř na veškeré zboží zaveden přidělovací systém. V lednu 1945 procházel Osoblahou evakuovaný koncentrační tábor z Osvětimi. V té době již do města doléhaly ozvěny bojů z blížící se fronty. Válka do Osoblahy vstoupila roku 1945 a to 16. března, kdy začala evakuace obyvatelstva do Šumperského okresu a ve městě propukla panika a zděšení. Téhož dne byla přerušena vlaková doprava z Osoblahy do Třemešné a mnoho lidí proto muselo jít pěšky. V noci ze 17.na 18.března již hořely na osoblažsku vesnice. Rozhodující bitva o Osoblahu začala 22.března v 9:30 . Němci ustupovali a procházeli obcemi Životice a Sádek. Osoblaha byla prvním osvobozeným městem na území Čech a Moravy.

Obce byly na konci druhé světové války téměř úplně zničeny. Z předválečných budov a památek se dochovalo jen velmi málo. (http://osoblaha.webpark.cz/)

Současnost Osoblažska

            Osoblažsko je dnes po všech stránkách relativně zaostalým regionem se všemi sociálně ekonomickými důsledky, k jehož revitalizaci může významně přispět i rozvoj cestovního ruchu, pro který je na Osoblažsku řada možností. Pouze některé obce mikroregionu vykazují drobnou podnikatelskou činnost především obchodní, stavební, ubytovací, vyskytují se i drobná řemesla.           Venkovská turistika představuje ideální způsob trávení volného času v přírodě, zvláště pro obyvatele průmyslových center. Zároveň je důležitá i tím, že minimalizuje negativní dopad cestovního ruchu na přírodní a sociální prostředí. Na této skutečnosti je nutno založit strategii cestovního ruchu pro Osoblažsko. V dnešní době potřebují lidé s velkým pracovním nasazením odpočívat především v příjemném prostředí přírody. Je však nutná dostatečná publicita. To platí i pro Osoblažsko. V současné době je Osoblažsko velmi málo pokryto cyklotrasami a naučnými stezkami. Oficiálně byly označeny některé z významných památek a možno říci, že se na Osoblažsku pomalu rozvíjí i aktivity obcí v cestovním ruchu.

 

 

 

 

 

 

Home  |  Osoblažsko  |  Cyklotrasy  |  Mapa  |  Užitečné info  |  naviiON